Film O čo ide Idě s následnou debatou s Idou Kelarovou a dalšími protagonisty a tvůrci filmu

• Film bude mít premiéru v českých kinech v říjnu 2016
• Výroba: Česká televize ve spolupráci s Českou filharmonií
• Kamera, režie: Tomáš Kudrna
• Délka filmu: 66 min
• Jazyk: čeština, slovenština, romština
• Kino Aero (336 míst), vždy v 9.00
  Pondělí 12. 12. a úterý 13. 12.
  Kino Světozor – velký sál (356 míst), vždy v 9.00
  Středa 14. 12. a čtvrtek 15. 12.

Anotace:

Velice emotivní dokumentární film O čo ide Idě pojednává o touze světově uznávané jazzové zpěvačky Idy Kelarové najít v romských osadách na východním Slovensku talentované děti, postavit z nich pěvecký soubor a v doprovodu České filharmonie zahrát koncert, který inspiruje ostatní Romy, aby také oni našli cestu z ven osady. Film popisuje dramatických deset dní letního tábora, který Ida každoročně pro tyto děti organizuje. Během tábora se připravují na velký koncert s Českou filharmonií a překonávají nejrůznější krize a překážky. Filmu dominuje charismatická osobnost zpěvačky, která se snaží dostat ze skupiny dětí to nejlepší a ukázat jim cestu k jinému životu.

Dokumentarista Tomáš Kudrna je autorem mimo jiné snímku Hledá se prezident, který jsme školám nabízeli v minulých letech.

Témata:

sociální vyloučení a jak s ním bojovat, romská kultura a hudba, rozdíly mezi integrovanými českými Romy a Romy z chudých slovenských osad, náročná cesta za realizací snu

Ukázková projekce filmu O čo ide Idě s účastí Idy Kelarové pro učitele zdarma:

Rezervujte si místa na projekci, kterou jsme připravili speciálně pro vás. Konat se bude s malém sále kina Světorzor 6. 10. v 16.30, tedy den po oficiální premiéře filmu.

Kromě shlédnutí filmu samotného se zde setkáte s Idou Kelarovou a režisérem filmu Tomášem Kudrnou. Představíme vám blíže program Filmového týdne. Na projekci je potřeba se předem přihlásit na emailu info@aeroskola.cz. Napište nám vaše jméno a školu, za kterou se hlásíte, případně kolik dalších kolegů s vámi přijde.

Podrobnější info k filmu:

Každý rok organizuje Ida Kelarová se svým týmem pro tyto děti a také pro děti ze sociálně vyloučených lokalit v Čechách letní tábor. V roce 2015 se tento tábor uskutečnil nedaleko Bardějova a právě příběh tohoto tábora a přípravy jednoho koncertu v romské osadě Lenártov zachycuje náš film. Během deseti dnů se Ida snažila ukáznit, vycepovat a vypiplat skupinu dětí natolik, aby v doprovodu České filharmonie odezpívaly výborný koncert a reprezentovaly romskou kulturu na špičkové úrovni. Snem Idy Kelarové je to, aby se tyto děti staly vzorem pro osatatní Romy. Mají jim ukazovat cestu a být vyslanci romské kultury. A právě tenhle vysoký nárok se během tábora stává zdrojem velkých konfliktů a emocí.

Někdy se totiž zdá, že úkol, který na své děti Ida nakládá, je nad jejich síly a že ani nejsou schopny ho domyslet. To Idu nesmírně rmoutí. Někdy i natolik, že uvažuje o rozpuštění souboru. Scény, které zachytila naše kamera, ukazují, jak obtížné je někoho z magnetismu romských osad vymanit a jak lopotně se při tom člověk potýká s překážkami jako nevzdělanost rodičů, předsudky bílé většiny nebo nekázeň dětí samotných. Ida ale vždy dokáže najít dostatek síly a energie něco s tímto zoufalým stavem udělat. Jeden z motivů, který Idě v jejím úsilí pomáhá, je pozitivní odezva druhých lidí. A také třeba spolupráce s Českou filharmonií. Ta vlastně Idině snaze propůjčila punc slavné kulturní insituce a pomohla zviditelnit způsob, jakým se postupně dá situace Romů částečně zlepšit. S kamerou jsme tak během tábora nasnímali přípravy na koncert, na kterém hodně záleží. Pokud se povede, může změnit příběh mnoha romských dětí.

Hlavní linkou našeho filmu je sledování deseti dnů tábora, během kterého se soubor Čhavorenge připravuje na koncert s Českou filharmonií. Film začíná sekvencí, ve které si Ida Kelarová a její tým vyzvedávají děti v romských osadách. Následují vzájemná seznamování a důležité setkání, na kterém Ida dětem předloží pravidla, která je třeba na táboře dodržovat. Mezi ta základní patří zákaz kouření. Dokument pak sleduje kronikovým způsobem den po dni události na táboře. Začíná se zkoušet a děti se poprvé seznamují s texty i melodiemi. V čase mezi zkouškami jsou děti neukázněné a týmu se nedaří je zkrotit natolik, aby byly soustředěné na náročnou práci. Zpočátku to vypadá, že se vůbec nepodaří repertoár nacvičit, protože nekázeň dětí je vysoká. Během prvních sekvencí také poznáme konkrétní děti, které jsou vedlejšími postavami dokumentu: Jožku Dreveniaka z osady Poštárka a Moniku Giňovou z Lenártova, která kronikovým způsobem komentuje události na táboře. Ida v průběhu tábora navštěvuje jejich rodné osady, takže poznáváme zblízka jejich domácí a rodinné prostředí. Den po dni a zkoušku po zkoušce se ukazuje ve jistý pokrok. Vypadá to, že koncert nakonec dopadne dobře. Ida se pokouší dávat děti dohromady tak, aby fungovaly jako velká rodina, ale nedaří se jí rozbít jejich skupinky. Integrovaní čeští Romové se neradi přátelí s romskými dětmi ze slovenských osad. Boj se vzájemnými averzemi dětí a s jejich nekázní Idu i její tým vysiluje. Navíc se krátí čas, který zbývá do koncertu. Ještě méně času pak zbývá do příjezdu filharmoniků, se kterými musí soubor repertoár secvičit. Komunikace Idy s dětmi je proto čím dál vyhrocenější. Zdá se, že snaha vychovat z této skupiny reprezentanty romské kultury bude marná. Zkoušky jsou sice čím dál náročnější a děti vyčerpanější, nicméně několik písní už zní dobře, což všechny výrazně povzbuzuje. Příjezd filharmoniků tak očekávají spíše s radostí než ve strachu. První zkoušky s nimi navíc zní podařeně. I tak je ale nutné, aby Ida děti neustále držela ve střehu a soustředěnosti. Což se ale daří se střídavými úspěchy. Děti zpívají a hlučí i v čase, kdy mají odpočívat a výsledkem nakonec je, že jedno po druhém ztrácejí hlas kvůli unaveným hlasivkám. Ida je z toho nešťastná, protože se jí vzdaluje sen – inspirovat a povzbudit velkým koncertem romské děti v osadách. Za jeden provaz začnou děti táhnout až po silném zážitku, kterým je improvizovaný koncert v jedné z nejchudších osad – v Hermanovcích. Zejména České děti byly otřeseny bídou, ve které žijí tamní Romové. Od té chvíle už nikdo neřešil vzájemné averze a soubor i s doprovodem filharmoniků finišoval přípravy na velký koncert v Lenártově. Ale ještě pár minut před koncertem samotným se odehrály události, kvůli kterým Ida Kelarová chtěla koncert odvolat a soubor zrušit.

Hlavní postava

Ida Kelarová – hlavní postava. Mohla by v klidu budovat svojí mezinárodní kariéru úspěšné jazzové zpěvačky. Ale místo toho se bez nároků na honoráře věnuje dětem. Přestože boj za jejich budoucnost je bojem s větrnými mlýny, nachází v sobě dostatek víry, že to má smysl. Ida dominuje v každém prostředí, do kterého vkročí. A v každé situaci dokáže položit tu správnou otázku, aby se přišlo na to, kdo je kdo. Proto je také ideální protagonistkou, protože v její přítomnosti se vyjevují charaktery situací i druhých lidí.

Vedlejší postavy

Monika Giňová – patnáctiletá dívka z osady Lenártov. V osadě žije s rodiči a sedmi sourozenci v jedniné místnosti dřevěného přístřeší. Krásně zpívá, hraje divadlo a sní o studiu hudby v Košicích nebo Praze. Za žádnou cenu by nechtěla žít v osadě a sdílet osud svých vrstevnic, které už v patnácti zakládají rodinu. Hodně spoléhá na Čhavorenge a na to, že se souborem bude koncertovat i v dalších letech. Jenomže neúspěchy během přípravy koncertu ji od jejího cíle vzdalují.

Jožka Dreveniak – dvacetiletý mladík z osady Poštárka u Bardejova. Jožka už nechodí do školy a celý den jen zpívá, chodí “hore dole” a pije krabicové víno. Říká, že by si rád našel práci v Čechách, ale zároveň se mu nechce opouštět Poštárku. Jeho dívka Blanka by si přála, aby zůstal v osadě a žil s ní. Ida mu sice nabízí, aby spolu s Čhavorenge poznal jiný svět než jenom osadu, což ho dost láká, ale zároveň nechce opouštět svou rodinu ani přítelkyni. Během letního tábora vypadá sklesle a unaveně, protože se dostavují příznaky delší abstinence.