Ivo Andrle, ředitel artové distribuční společnosti Aerofilms.

NEBE NAD BERLÍNEM, r. Wim Wenders, Něm./Fr. 1987

Jeden z mých iniciačních filmů. Poprvé viděno v jakémsi ostravském rockovém klubu na pirátské projekci. Prostředí nikoliv ideální pro sledování dlouhého černobílého filmu. Těžko udržet pozornost, když je vám 16 a sedíte v klubu. Ale s kamarády jsme před sebou asi byli navzájem zvyklí předstírat o něco větší intelektuální kapacity, než jaké jsme skutečně vlastnili. Bylo to cool, a taky se tou vážností daly maskovat například neúspěchy u holek, vyhazovy z kapely jiné starosti.
Vzpomínám si, jak si mě ten film postupně získával a omotával, jak jsem podléhal dosud nepoznané magii. Rozpoznal jsem s respektem, že ten Wenders bude asi nějaký vážený chytrý pán, jenže najednou tady usprostřed tohoto filmu zaskřípaly kytary a ozval se Nick Cave! Ten “náš” divoký Nick Cave, který se světem nějakých intoušských nebarevných ubásněných filmů přeci neměl mít nic společného?!? Hranice byly definitvně zbořeny, já jsem byl definitivně omotán a uhranut a asi poprvé v životě jsem na sobě i přes to okolní prostředí naplno pocítil možnosti filmu. Všechny ty věci, které ze sledování filmu dělají něco jiného než je třeba poslouchání hudby nebo čtení knížek.
No, a další týden jsme s kamoši vyrazili na Plechový bubínek. Holky prý zase neměly čas.

Více o filmu zde.

_________________________________________________________________

Tomáš Stejskal, 31 let, filmový kritik, překladatel, milovník kinematografie, lišek a piva

PULP FICTION, r. Quentin Tarantino, USA 1994

Jsem dítětem své generace, ten film samozřejmě znám prakticky nazpaměť a na rozdíl od spousty teenagerských libůstek a provinilých potěšení se na něj stále rád podívám, a nikoli jen z nostalgie. I dnes mě pobaví, i dnes si tam najdu věci, nad kterými se zamyslím. Jde totiž o skvělý příklad díla, které uspokojí sedmnáctiletého milovníka gangsterek a všeho, co je cool, ale i třicetiletého intelektuála. A taky jde o jeden z těch filmů, u nichž se dokáže v nejsilnějších momentech zažrat český dabing do hlavy snad více než anglický originál. Mohutný bas Václava Vydry huhlající: „Když zmizíš, budeš zmizelej!“ zůstává vryt hluboko v mé paměti.

_________________________________________________________________

Matěj Stránský, 34 let, fotograf týdeníku Respekt a obdivovatel ženské krásy

GREENBERG, r. Noah Baumbach, USA 2010

Na středněvěká kolena jsem si oblíbil komedie s Benem Stillerem. Jednou se mi zdálo, že Stiller přijel do Prahy, seděli jsme na kafi a já mu povídám, že mi jeho humor v lecčem připomíná Woodyho Allena. A on na to – Jo, tenhle názor už jsem slyšel. Greenberg sice není zrovna sranda k popukání, ale dvakrát třikrát jsem ho viděl a utkvěl mi v paměti. Esencí je pro mě věta, kterou pronese hlavní hrdina ke konci filmu – Ale já jsem přece ten nejzábavnější člověk, kterýho znám! Citlivý, přitom nesentimentální a navíc vtipný film.

Více o filmu zde.

__________________________________________________________________

Zdeněk Blaha, 28 let, Institut dokumentárního filmu, dramaturg, sběratel starých foťáků a divných fotek

BLAST OF SILENCE r. Allen Baron, USA, 1961

Téměř zapomenutá gangsterka s noirovými prvky, která se ale naprosto vymyká standardní dobové hollywoodské produkci. Hned jako první mě překvapilo zpracování – ruční kamery, dokumentární styl, prostor pro improvizaci… Příklon k newyorkské nezávislé scéně, než ke klasickému Hollywoodu, je více než zřejmý. Atmosférou i formou podobné Cassavetesovým Stínům, film se nesoustřeďuje tolik na samotný příběh, ale spíš na hrdinovo nitro, jeho myšlenky, pochybnosti, dojmy, podané prostřednictvím voice-overu. Navíc hlavní roli tu hraje město samotné. New York a jeho temné zadní uličky, bary, přívozy, mrakodrapy, skromné byty… něco, co je později tak klíčové pro Allena nebo Scorseseho. Pro mě to byl kdysi velký objev, který mě dodnes fascinuje.

Více o filmu zde.

__________________________________________________________________

Radka Urbancová, fluktuující propagátorka kina Aero a filmů Aerofilms, nárazová knižní redaktorka, korektorka a zpěvačka

KABARET, r. Bob Fosse, USA 1972

Dlouho jsem váhala, který ze dvou filmů Boba Fosse vybrat – Kabaret, nebo All That Jazz? Nakonec vyhrál Kabaret, protože byl první a potkal mě v době, kdy jsem všechno vnímala tak nějak víc doopravdy, a zařadil se na můj tehdejší seznam osobních evergreenů (po škole nejdřív oblíbené scény, pak teprve domácí úkoly). Konečně muzikál, kterému mohl člověk věřit, protože taneční a hudební scény byly přirozenou součástí děje. Kabaret, že… Fascinovala mě ta ponurost, dekadence nočního života, kontrast mezi hysterickým veselím a neveselou realitou venku (to hlavně díky naprosto zásadnímu Joelu Greyovi).     A ta hudba! Odložila jsem tehdy The Doors a stal se ze mě 16letý milovník klasického jazzu. Mladičký Michael York asi hraje skvěle, protože mě dodnes poněkud irituje, ale ošklivě krásná Liza Minelli s nalepenými řasami mě vždycky usadí. Takže si to musím jít asi zase pustit, nebo co.

______________________________________________________________

Kakalík, cynik, autor Kuřete, Prsťáků a dalších počinů, animátor, komiksový kreslíř a hrdý otec

VŠECHNY MOJE LÁSKY, r.:Stephen Frears, VB/USA 2000

Mám rád romantické komedie o mužích, co mají problémy se ženami.

Více o filmu zde.

______________________________________________________________

Anjel, komiksová postava, anděl, co se jednou po mejdanu probudil bez křídel. Od tý doby dělá všechno pro to, aby nevystřízlivěl a aby si užil co nejvíc pozemskejch radostí, než mu za 1000 let dorostou nový. A docela se mu to daří. Hlavně ta první část. Komiks Anjel zde.

CONSTANTINE, r. Francis Lawrence, USA/Německo 2005

Velmi jsem si oblíbil film Constantine. Startuje pěkně z ostra, je dost temnej, trochu strašidelnej a hlavní hrdina kouří jenom vo krabičku denně míň než já. Což je na smrtelnýho chlápka docela dost. Ďábel Petera Stormareho je neuvěřitelnej, i tomu černýmu tam dole se líbil. Ale nejlepší, opravdu nejlepší na světě je Tilda Swinton jako archanděl Gabriel. On totiž fakt trochu vypadá jako holka, takže jsme si z něj dělali legraci už předtím. Ale Tilda ho zahrála tak dokonale, že mu to do konce věčnosti nikdo neodpáře.

Více o filmu zde.